Autoři: Kristýna Pelliconi Péčová, David Bláha
Respondenti: Pavlína Morganová, Michal Hořejší, František Fekete a Klára Vavříková
Hudba a sound design, zvuková koláž ve 2. epizodě: Jonáš Richter
Zvukové dílo ve 3. epizodě: Sláva Sobotovičová, Jonáš Richter
Načtení starších proslovů: Marie-Luisa Purkrábková, Matěj Nechvátal
Vizuální podoba: Lukáš Šmejkal
Redakce za UMA: Ludmila Zapadlík Homutová
► Poslechnout na Spotify • Soundcloudu ◄
Podcastová minisérie, která zkoumá aspekty světa umění skrze fenomén vernisážových proslovů.
Jdete domů z vernisáže, po pár sklenkách vína dobíháte poslední tramvaj, na semaforu se rozsvítí zelená, přebíháte přes přechod, dosednete na první sedadlo, které je po ruce a zkusíte si vybavit zahajovací proslov?
Možná, že ne, ale kdybyste se o to pokusili, co by vám naskočilo? Kontrapost kurátora? Trapné prodlevy? Dlouhý výklad? Přípitek kurátorky? Pomohlo vám zahájení výstavy „být v obraze“ nebo vás spíš odradilo? A že jste si ho ani nevšimli?
Autoři Kristýna Pelliconi Péčová a David Bláha hledají odpovědi na otázky, jak se v posledních desetiletích proměnila podoba kurátorských projevů, jestli je jazyk, jakým dnes umělecká scéna mluví, srozumitelný a proč některé galerie od proslovů upouští. Tyto otázky jsou ale jen základem pro hlubší analýzu toho, jak se transformuje pozice kurátora*ky, diváka*čky nebo umělce*kyně.
Posluchačům a posluchačkám jednotlivé díly nabízí rozhovory s historičkou umění Pavlínou Morganovou, s lingvistou Michalem Hořejším a s představiteli mladší kurátorské generace Františkem Fekete a Klárou Vavříkovou. Tato klasická podcastová forma je ale obohacována dalšími vstupy: načtenými historickými proslovy z minulého století a uměleckými zvukovými díly Slávy Sobotovičové a Jonáše Richtera, který se postaral také o sound design.
O autorech
Kristýna Pelliconi Péčová je teoretička umění a kurátorka. Aktuálně působí na UMPRUM jako doktorandka a také jako metodička Katedry volného umění. V roce 2022 zde kurátorovala celoškolní bienální výstavu UMPRUM nazvanou Postup jako výstup, která se zaměřila na téma uměleckého výzkumu. Kurátoruje výstavy především mladších umělců a umělkyň. Dříve působila například jako ředitelka přehlídky mladého umění Pokoje či jako kurátorka 29. ročníku Mezinárodního sympozia keramiky Bechyně, věnovaného keramice jako materiálu současného umění.
David Bláha je historik umění, redaktor a kurátor. V současnosti se na UMPRUM v doktorském studiu zabývá intelektuální, uměleckou a pedagogickou rolí osobnosti Josefa Kaplického. Nárazově se věnuje kurátorování výstav (Jiří Kovanda a Petra Janda v prostoru ALTA; Vztah Miroslava Háka a dokumentární fotografie pro Window gallery AV ČR) a publikuje v českých periodicích o výtvarném umění. Od října roku 2022 je výtvarným redaktorem kulturního čtrnáctideníku A2.
První díl nabízí ohlédnutí do nedávné historie, kterou v rozhovoru rozebírá historička umění Pavlína Morganová. Uslyšíte i zahajovací projevy datující se od 20. let 20. století až po rok 2000. Podcast tak hledá odpovědi na otázky, jak se mění vernisážové rituály i proslovy jako takové, a také co to vypovídá o celém uměleckém provozu. Věděli jste třeba, že se výstavy dříve otevíraly i jindy než večer?
Druhý díl se zaměřuje na současnost a klade si otázku, jak dnešní umělecká scéna mluví. Je její jazyk vůbec srozumitelný? Na to v rozhovoru odpovídá lingvista zabývající se kritickou analýzou diskurzu Michal Hořejší. Součástí dílu je také autorská koláž složená z nahrávek aktuálních vernisážových projevů, které pro podcast připravili současní kurátoři a kurátorky z různých institucí.
Třetí díl uzavírá sérii dvojrozhovorem s Klárou Vavříkovou a Františkem Feketem, v němž se dívají na to, jak funguje zejména mladší (ale nejen) umělecká scéna. Kde a proč dnes dochází k opuštění zahajovacích proslovů? A může to znamenat i konec vernisáží? Součástí této epizody je také umělecké dílo Slávy Sobotovičové, které vytvořila přímo pro podcast ve spolupráci s Jonášem Richterem.